Vize a cíle
K dosažení cíle musíte být vizionářem – musíte mít jasnou představu o směru, kterým se budete ubírat.
Vize mobility
V roce 2035 se obyvatelé a návštěvníci města Pardubice pohybují v kvalitním veřejném prostoru a udržitelné formy dopravy dominují v dělbě přepravní práce. Pardubická doprava je bezpečná a je aktivně řízená a organizována moderními systémy. Dopravní plánování se opírá o mezioborovou spolupráci a datovou základnu.
Jak vize vznikala a k čemu slouží
Vize popsaná výše je podkladem pro strategie, koncepce, územně plánovací dokumentace i konkrétní projekty. Udává směr vývoje města v oblasti dopravy i v dalších souvisejících sférách. Vize má nejen obecné, ale v souvislosti s Plánem mobility i praktické využití, protože všechny aktivity realizované v rámci projektu směřují k jejímu naplnění. Při návrhu vize mobility jsme kladli důraz na to, aby byla její forma prakticky uchopitelná a aby se odrážela ve strategických cílech, sestavených s odbornou veřejností.
Z pohledu podkladů jsou východiskem vize mobility závěry Analytické části a všechny související evropské, národní, krajské a městské dopravní politiky a koncepce, které byly součástí provedené strategické analýzy.
Z pohledu participace vstoupila do tvorby vize široká veřejnost prostřednictvím podnětů z analýzy, odborná veřejnost prostřednictvím workshopu a také pracovní i řídící skupina. Celý proces tvorby vize postupně prošel třemi fázemi úprav, než byla schválena.
Strategické cíle
Vize mobility stojí na 4 strategických pilířích, které jsou pro větší srozumitelnost rozvedeny do 13 specifických cílů. Strategické cíle pro pardubickou dopravu jsou tzv. common ground – to, na čem se odborníci s městem Pardubice shodli.
Mobilita a bezpečnost pro všechny
Město vytváří takové podmínky, při kterých mají všichni obyvatelé Pardubic možnost se po městě pohybovat svobodně a zároveň šetrně ke svému okolí a životnímu prostředí. Zvláštní pozornost je věnována skupinám osob, jako jsou děti, starší lidé a osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace. Mobilita je dostupná a bezpečná pro všechny, zejména pak pro nejzranitelnější skupiny obyvatel a návštěvníků města.
Udržitelná dělba přepravní práce
Udržitelný dopravní systém snižuje prostorovou a energetickou náročnost dopravy, emise látek znečišťujících ovzduší, hluk, zábor půdy a spotřebu dalších zdrojů. Prostorové struktury sídelních oblastí jsou rozvíjeny tak, aby nevznikala závislost na automobilu. Zvýšení efektivity dopravního systému je orientováno na větší využívání multimodálních řetězců cest.
Efektivní a hospodárné využívání zdrojů
Prostředky investované do realizace opatření mají vyhodnotitelné dopady. Jsou založené na koncepčních krocích a mezioborové spolupráci územního rozvoje a dopravního plánování. Prohlubuje se spolupráce mezi městem, okolními obcemi, krajem, státem a soukromým sektorem. Inovativní přístupy rozšiřují nejen stávající nabídku dopravního systému, ale také ji zefektivňují, a to zejména v oblasti organizace dopravy v klidu.
Doprava šetrná k veřejnému prostoru, lidem
i životnímu prostředí
Doprava šetrná k životnímu prostředí upřednostňuje podporu udržitelných forem dopravy a ústup od fosilních paliv. Nedochází k dalšímu záboru zeleně a je více dbáno na hospodaření s dešťovou vodou s cílem propojení a podpory šedo-zeleno-modré infrastruktury. O krocích v oblasti dopravy, směřujících ke zlepšení kvality veřejného prostoru a životního prostředí, jsou informováni jak obyvatelé města, tak i návštěvníci.
Specifické cíle
Stanovili jsme celkem 13 specifických cílů, ke kterým by měla pardubická doprava do budoucna směřovat. Pokud budou tyto cíle do roku 2035 dosaženy, dojde k naplnění vize mobility. Specifické cíle byly navrženy tak, aby byly měřitelné pomocí indikátorů výkonnosti. Díky tomu budeme mít přehled o tom, nakolik jsou cíle v průběhu času naplňovány. Spoluprací s odbornou veřejností bylo vybráno 6 specifických cílů, tzv. prioritních os rozvoje, které jsou z pohledu nadcházejícího vývoje pardubické dopravy stěžejní (vyznačeny tučně).
Snížení množství bariér a zvýšení prostupnosti pro udržitelné druhy dopravy a IZS
Zvýšení bezpečnosti dopravy a snížení závažnosti následků dopravních nehod
Dopravní zklidnění města
Zvýšení podílu udržitelných druhů dopravy na dělbě přepravní práce
Zvýšení multimodality, integrace a kvality VHD
Snížení prostorových nároků dopravy
Optimalizace zásobování města
Zvýšení efektivity plánování a rozvoje dopravní infrastruktury, mezioborové spolupráce
Zvýšení využívání inovací a moderních technologií
Zlepšení organizace a řízení s důrazem na preferenci VHD
Zvýšení kvality veřejného prostoru, posílení nedopravních funkcí veřejných prostranství
Snížení dopadu VHD na životní prostředí a rozvoj čisté mobility
Zlepšení životního prostředí a ekologické osvěty
Indikátory výkonnosti
Indikátory výkonnosti jsou nástroj, který umožňuje sledovat posun v oblasti udržitelné mobility. Pro 13 specifických cílů (resp. 4 strategické cíle) bylo definováno celkem 26 indikátorů výkonnosti. Indikátory byly navrženy tak, aby byly specifické, měřitelné a z pohledu vývoje jejich trendu dosažitelné a realistické. Tabulka obsahuje popis indikátorů a také výchozí hodnoty, které byly většinou zjištěny v rámci Analytické části. Trend indkátorů udává očekávaný a žádoucí směr jejich vývoje.
| Indikátory výkonnosti | Popis a výchozí hodnota | Trend indikátoru |
|---|---|---|
| 1. Počet vyhovujících přechodů, přejezdů a míst pro přecházení | V rámci PUMM bylo identifikováno 272 nevyhovujících přechodů/přejezdů/míst pro přecházení. | ↑↑ nárůst |
| 2. Počet bezbariérových zastávek | V rámci PUMM bylo zjištěno 35 zastávek, které jsou z hlediska bezbariérovosti klasifikovány jako nevyhovují. Podle PDOMP není v současnosti až 116 zastávek z celkového počtu 211 bezbariérových. | ↑↑ nárůst |
| 3. Počet nových lávek/podchodů/přemostění | Uvažováno pouze s překonáním bariér typu řeka, železnice nebo rychlostní komunikace. | ↑↑ nárůst |
| 4. Počet dopravních nehod | V rámci PUMM bylo pro rok 2020 zjištěno 742 dopravních nehod. | ↓↓ pokles |
| 5. Délka zklidněných oblastí v km | Za zklidněnou oblast se považuje pěší zóna, obytná zóna a zóna s dopravním omezením s nejvyšší dovolenou rychlostí do 30 (resp. 40) km/h, k roku 2020 bylo zjištěno 85,6 km zklidněných oblastí. | ↑↑ nárůst |
| 6. Množství cyklistických tras v hlavním dopravním prostoru oddělených od IAD v km | Oddělení cyklistů od IAD v hlavním dopravním prostoru je uvažováno ve formě vyhrazeného jízdního pruhu nebo pásu pro cyklisty, k roku 2020 bylo zjištěno 44,1 km neoddělených tras. | ↑↑ nárůst |
| 7. Množství chodníků/pěších tras v přidruženém dopravním prostoru oddělených od cyklistické dopravy v km | Oddělení cyklistů od pěší dopravy v přidruženém dopravním prostoru je uva- žováno ve formě samostatné stezky pro cyklisty nebo dělené stezky pro cyk- listy a chodce, k roku 2020 bylo zjištěno 63,2 km neoddělených tras. | ↑↑ nárůst |
| 8. Počet přepravených osob v MHD | V rámci PUMM bylo za rok 2020 v MHD stanoveno 11,35 mil. přepravených cestujících, průzkumem mezi dopravci bylo k roku 2019 zjištěno 72,9 tis. nástupů/den. | ↑↑ nárůst |
| 9. Počet cyklistů na sčítaných úsecích | Na 3 stálých sčítačích cyklistické dopravy (most u Matičního jezera, 17. listopadu, most P. Wonky), bylo za rok 2020 souhrnně zjištěno 88065 cyklistů/rok. | ↑↑ nárůst |
| 10. Počet motorových vozidel na vybraných křiovatkách v centru města | V rámci PUMM byly sčítány 4 křižovatky v centru města (k8, k9, k18, k30), na jejichž vjezdech bylo pro rok 2020 souhrnně zjištěno 82098 motorových vozidel/den | ↓↓ pokles |
| 11. Podíl udržitelných druhů dopravy na dělbě přepravní práce | V rámci PUMM byla pro město Pardubice k roku 2018 zjištěna následující dělba přepravní práce: IAD 33 %; MHD 22 %; chůze 31 %; kolo 14 %. | ↑↑ nárůst |
| 12. Počet vozidel v systému P+R | V rámci PUMM, v systému P+R Zborovské náměstí, bylo k roku 2020 zjištěno 26 vozidel/den. | ↑↑ nárůst |
| 13. Počet přepravených osob ve VHD | V rámci PUMM bylo pro rok 2019 v linkové a železniční osobní dopravě stanoveno 17,8 tis. nástupů/den. | ↑↑ nárůst |
| 14. Podíl odjezdů ze zastávky MHD se zpožděním větším než 3 minuty | Za rok 2019 se dle DPmP pohyboval podíl odjezdů ze zastávek se zpožděním větším než 3 minuty okolo hodnoty 19,65 % | ↓↓ pokles |
| 15. Počet parkovacích stání ve veřejném prostoru na území ZPS | V rámci PUMM bylo dle pasportu z roku 2018 zjištěno na území ZPS 3992 stání. | ↓↓ pokles |
| 16. Počet lokalit s dostupností zastávky MHD nad 8 minut běžné chůze | V rámci PUMM bylo pro rok 2019 zjištěno 37 lokalit (35 ulic a 2 oblasti) s docházkovou vzdáleností na zastávku MHD nad 8 minut běžné chůze (izochrona o poloměru 400m vzdušnou čarou). | ↓↓ pokles |
| 17. Počet křižovatek s preferenčním systémem pro VHD | Preferenčním systém je uvažován ve formě aktivního signálního plánu křižovatek, řízených SSZ. K roku 2020 bylo zjištěno 0 křižovatek. | ↑↑ nárůst |
| 18. Počet úseků s preferenčním systémem pro VHD | Preferenčním systém je uvažován ve formě vyhrazených jízdních pruhů, k roku 2020 bylo zjištěno 0 km. | ↑↑ nárůst |
| 19. Počet inteligentních zastávek | Za inteligentní zastávku se rozumí krytá zastávka, vybavená klasickým mobiliářem a smart technologií (moduly dobíjecí, detekční, komunikační, zobrazovací, informační a dopravní), k roku 2020 bylo zjištěno 0 zastávek. | ↑↑ nárůst |
| 20. Množství tranzitní dopravy ve voz./den v urbanizovaném území města | Město Pardubice disponuje 10 zařízeními na perimetru města, které jsou schopny číst RZ a tím i detekovat tranzitní vozidla, stanoviště však nejsou totožná se směrovým průzkumem Plánu mobility, provedeným v roce 2020 (zjištěný tranzit je 17 tis. vozidel/den). Výchozí hodnotu veličiny je potřeba stanovit. | ↓↓ pokles |
| 21. Počet registrovaných vozidel na alternativní paliva | V rámci PUMM byl k roku 2019 pro celou ČR zjištěn následující podíl druhů energie u registrovaných vozidel: benzín 58,7 %; diesel 39 %; elektřina 0,1 %; LPG 1,8 %; CNG a další 0,4 %. Výchozí hodnotu veličiny pro město Pardubice je potřeba stanovit. | ↑↑ nárůst |
| 22. Počet nákladních vozidel na vybraných křiovatkách v centru města | V rámci PUMM byly sčítány 4 křižovatky v centru města (k8, k9, k18, k30), na kterých bylo pro rok 2020 souhrnně zjištěno 6657 nákladních vozidel nad 3,5t/den. | ↓↓ pokles |
| 23. Množství hluku a emisí ze silniční dopravy ve vybraných křižovatkách ve voz./den | Hluk a emise je předpokládáno stanovit na základě intenzity a skladby doprav- ního proudu křižovatky (k8, k9, k18, k30), další možností je využití akreditova- ných laboratoří a hygienických stanic. Výchozí hodnoty hluku a emisí budou definovány v samostatné příloze orientačním výpočtem dle modelu dopravy. | ↓↓ pokles |
| 24. Počet vozidel MHD na ekologický pohon | K 1.1.2021 bylo v rámci PDOMP zjištěno 80 vozidel MHD s ekologickým poho- nem (58 trolejbusů, 22 CNG autobusů). | ↑↑ nárůst |
| 25. Počet akcí k podpoře udržitelné mobility | Za akci pro podporu udržitelné mobility jsou považovány takové, které jsou zaměřeny na motivaci k využívání jiného způsobu každodenní přepravy než využitím IAD. Jedná se o novou veličinu, kterou město Pardubice v současné době oficiálně neeviduje, výchozí hodnotu je potřeba stanovit. | ↑↑ nárůst |
| 26. Délka obnovených a založených stromořadí v km | Jedná se o novou veličinu, kterou město Pardubice v současné době oficiálně neeviduje, výchozí hodnotu veličiny je potřeba stanovit | ↑↑ nárůst |
© ParduPlán – Plán udržitelné městské mobility města Pardubice