Analýza
Během analýzy jsme shromáždili velké množství dat. Několik zajímavostí z analytické části plánu najdete zde.
Jak je na tom emhádéčko?
Pardubáci využívají MHD ve 22 % svých cest po městě.
Tento podíl od roku 2012 mírně stoupá, tehdy činil pouze 19 %. Celkovou nabídku veřejné hromadné dopravy (VHD) v běžném pracovním dni tvoří 1897 spojů městské hromadné dopravy (MHD), 466 spojů veřejné linkové dopravy a 503 vlaků železniční osobní dopravy. Z analytické části ParduPlánu se dá také vyčíst třeba to, že MHD převeze každý den 72 905 osob.
V Pardubicích je cesta k úplné bezbariérovosti MHD téměř u konce.
Poslední data ukazují, že 62 ze 72 autobusů a 55 z 58 trolejbusů ve městě je nízkopodlažních. Z údajů o vozovém parku MHD lze také zjistit, že od roku 2021 má dopravní podnik 80 vozidel s ekologickým pohonem (58 trolejbusů a 22 CNG autobusů).
Nejvytíženější zastávkou je Masarykovo náměstí.
Za den na ní nastoupí a vystoupí neuvěřitelných 23 664 cestujících. Nejvíce spojů je vypraveno na páteřní trolejbusové lince číslo 13 – 163 spojů v pracovních dnech. Průměrná délka spoje pardubické MHD je 9,2 km. Linka 88 však na cestě z depa až na konečnou najede těch kilometrů mnohem více. Její délka je 25,5 km.
Věděli jste, že?
Základ pardubické MHD v současné době stojí na bedrech 7 páteřních linek. Ty zajišťují spojení lidnatých městských částí se širším středem města i jednotlivých sídelních oblastí navzájem.
Pardubické nádraží mělo jako první v republice bezbariérový systém. Všichni cestující se tak mohou bez problémů pohybovat po celém nádraží a je jim umožněn snadný nástup a výstup z vlaku.
Cesta vlakem z Pardubic do Prahy, Brna, Olomouce i Hradce Králové vám zabere méně času než stejná cesta autem. Naopak do Liberce nebo Jihlavy je prozatím časově výhodnější silniční spojení.
Ujíždějí Pardubice na autech?
V roce 2017 vykonali lidé bezmála 33% všech cest po Pardubicích autem.
Můžeme si pogratulovat, protože podle průzkumu “Česko v pohybu” se držíme pod celorepublikovým průměrem, který činí 39,1 %. Pardubáci se tak z pohledu udržitelné dopravy chovají zodpovědněji, než průměrní češi. Podíl automobilové dopravy je v Pardubicích srovnatelný s dalšími obdobně velkými českými městy, což souvisí především s dobrou dostupností základních služeb v docházkové vzdálenosti. Stále je ale co zlepšovat – zvyšování podílu udržitelných druhů dopravy v dělbě přepravní práce je příležitostí k dopravě, která bude plynulejší, bezpečnější a šetrnější k životnímu prostředí.
V roce 2020 činila automobilizace v Pardubicích 551 vozidel na 1000 obyvatel. Stupeň automobilizace je počet osobních vozidel na obyvatelstvo a v Pardubicích dlouhodobě roste. Přesně opačný trend má však počet cestujících v těchto vozidlech a průměrně je jen v každém čtvrtém vozidle spolujezdec. Obsazenost vozidel je v Pardubicích 1,24 osob na vozidlo. Menší obsazenost se projevuje zvýšením množství osobních vozidel na komunikacích, rostoucími nároky na parkování a také zhoršenou kvalitou životního prostředí v podobě emisí škodlivých plynů, volných částic nebo hluku. Právě nízká obsazenost a velký nárok na veřejný prostor dělá z automobilové dopravy neefektivní způsob dopravy po městě.
Pardubice jsou spádovým centrem, proto k nám denně vjíždí zhruba 67 tisíc vozidel z okolí. 17,2 tisíc (25,6 %) z těchto vozidel připadá na tranzitní dopravu, tedy vozidla pouze projíždějící městem. Podle dopravního průzkumu v centrální části města by mělo být přes 8 % automobilového provozu tvořeno nákladními vozidly nad 3,5 t. Tento objem bude do jisté míry v budoucnu odveden například pomocí obchvatů města.
Jak může každý z nás zmírnit automobilový provoz i spotřebu pohonných hmot?
Carpooling (spolujízda) – Cestující se předem domluví s řidičem automobilu, který by jinak nebyl plně vytížen, na společné jízdě nebo pravidelném společném dojíždění. Typickými případy je spolucestování kolegů do zaměstnání nebo do školy.
Carsharing (sdílení aut) – Sdílení automobilů více lidmi, kterým by se kvůli malé frekvenci využívání nevyplatilo vlastnit a provozovat automobil sami. Může se jednat o sdružování lidí, kteří pak jsou spoluvlastníky automobilů, nebo podnikatelskou činnost na bázi sdílených kol.
Dovoz nákupů domů – Za zdánlivým rozmarem moderní doby se může skrývat i ulevení životnímu prostředí a hustému provozu ve městech. Doručovací služby mohou snížit emise uhlíku na tzv. poslední míli až o polovinu oproti dojíždění do obchodů vlastním autem. Nejšetrnějším nákupem však stále zůstává pěší chůze nebo jízda na kole.
Jak šlape cyklistika?
Pardubáci využívají kolo ve 14 % svých cest.
Patří tak v rámci České republiky mezi špičku a v porovnání s podobnými městy je na tom lépe pouze Hradec Králové. A proč je to pozitivní zpráva? Cyklistická doprava je flexibilní druh dopravy s minimálním záborem prostoru a nízkými ekonomickými nároky. Výhodnost cyklistické dopravy se projevuje především u cest do 3-6 km.
Cyklisté mají k dispozici celkem 151,2 km tras.
Téměř 40 % těchto tras je v podobě společných stezek pro chodce a cyklisty. To přináší problémy z hlediska šířkového uspořádání a bezpečnosti zejména na trasách s větší intenzitou cyklistů. Největší riziko dopravních nehod ale cyklisté zažívají na trasách nedostatečně oddělených od intenzivního automobilového provozu. Mezi lety 2015-2020 se stalo 415 nehod s účastí cyklisty, ve více než polovině případů (57 %) byl viníkem dopravní nehody cyklista.
Podle průzkumu dopravního chování Pardubicemi denně projede 29,3 tisíc cyklistů.
Při analýze celkem 36 lokalit bylo zjištěno, že nejvíce cyklistů za 24 hodin byste napočítali na Třídě Míru (3202), dále na lávce přes Chrudimku u Maťáku a nebo třeba na ulici 17. listopadu.
Jak jezdit na kole a koloběžce bezpečně?
U 21% nehod se zaviněním cyklisty, byl dechovou zkouškou zjištěn alkohol. Cyklista je účastník silničního provozu, pro kterého platí stejná pravidla jako pro řidiče. Alkohol za řídítka nepatří.
Elektrokola a koloběžky jsou skvělé v tom, že je mohou využívat i starší lidé nebo ti, kteří mají nějaké pohybové problémy. Na cyklostezky však z bezpečnostních důvodů může pouze vozidlo, k jehož pohybu vpřed je nutné vynaložení lidské síly. Pokud je kolo vybaveno pomocným elektromotorem, nesmí přesáhnout konstrukční rychlost 25 km/h. Pokud tento parametr nesplňuje, je na něj pohlíženo jako na skútr – musíte mít řidičák, technickou prohlídku, registrační značku a povinné ručení.
Podle zákona o provozu na pozemních komunikacích jsou koloběžky postavené na úroveň jízdních kol a musíte tak dodržovat jistá pravidla. Mimo jiné ukazovat rukou při změně směru jízdy. Držet se za jízdy řidítek pouze jednou rukou ale není žádná sranda. Někteří jezdci dokonce ukazují směr jízdy raději nohou. My doporučujeme nezkušeným jezdcům raději se křižovatkám úplně vyhnout.
Kdo málo chodí, sám sobě škodí?
Pardubáci chodí ve 31 % za svými cíli pěšky.
Pouze pěší dopravu tak pro dosažení cíle své cesty využije každý třetí obyvatel města. Pěší doprava je ale spjata prakticky s jakoukoliv mobilitou, zahajuje a končí cestu automobilové, hromadné i cyklistické dopravy. Spolu s veřejnou a cyklistickou dopravou je pro město tím nejefektivnějším a nejlevnějším způsobem pohybu lidí po městě. Každý pracovní den vykonají obyvatelé Pardubic 64,2 tisíc cest pěšky.
Přes přechod pro chodce na náměstí Republiky přejde za den 7,2 tisíc chodců.
A to je z pohledu intenzity pěších až druhým nejrušnějším místem ve městě. Automobilová doprava má zde intenzitu okolo 18 tisíc vozidel za den. Nejvíce chodců potkáte na třídě Míru, projde jich tam za den skoro 12 tisíc.
Na základní dopravní síti se nachází 282 přechodů pro chodce. 9,2 % z nich je z hlediska délky, intenzity a rozhledových poměrů považováno za nebezpečné. Pěší doprava se s počtem 249 dopravních nehod za období 2015-2020 podílí zhruba 18 % na celkovém počtu dopravních nehod s následkem na životě nebo zdraví. Jedná se o značný podíl, který je navíc umocněn tím, že 98 nehod (zhruba 40 %) se stalo na vyznačených přechodech pro chodce. Pro zvýšení bezpečnosti chodců je v plánu kromě rekonstrukcí přechodů také zavádění dopravně zklidněných oblastí a pěších zón.
Proč cestovat aktivně?
Aktivní doprava – chůze nebo jízda na kole – je efektivním způsobem, jak do našich životů dostat víc pohybu. Pravidelná fyzická aktivita nám pomáhá zůstat zdravější a vést tak plnohodnotnější životy.
Aktivní doprava neprodukuje ani oxidy dusíku, ani polétavý prach, a proto významně přispívá ke zvyšování kvality ovzduší. Podle studie, vedené vědci z Oxfordské univerzity, může rozvoj aktivní dopravy pomoci zmírnit klimatickou krizi – a to i v případě, že auto nahradíte aktivní dopravou pouze na jeden den v týdnu.
Pokud vás výhody spojené se životním prostředím a fyzickým zdravím nepřesvědčily, poslední argument je jednoduchý – pěší doprava je v Pardubicích zdarma.
Je doprava v klidu?
Doprava v klidu neboli parkování a odstavování vozidel patří mezi nejkomplikovanější segmenty dopravní soustavy s bezprostřední vazbou na územní plánování. Počet osobních vozidel stále narůstá a není pro ně dostatek prostoru především v obytných oblastech. V Pardubicích bylo v roce 2022 cca 49,9 tisíc aut, přitom 34 % domácností nevlastní žádné auto, 53% domácností má jedno a 13 % domácností má dvě a více aut. Podle průzkumu “Česko v pohybu” jsme na tom tak podobně jako srovnatelně velká města.
10% vozidel v obytných oblastech parkuje v rozporu s legislativou.
To vyplývá z nočního průzkumu 12 obytných lokalit, v rámci kterých bylo ve veřejném prostoru zaparkováno 17 216 vozidel. Nevhodně lidé parkují auta např. v prostoru křižovatek, před přechody pro chodce nebo na chodnících. Nejvíce problematickými lokalitami jsou oblasti Drážka, Dubina a Dukla. Na sídlištích bylo také 321 nákladních vozidel odstavených na stáních pro osobní vozidla. Zaznamenali jsme také 431 vozidel odstavených na soukromých plochách, jednalo se převážně o parkoviště přilehlých obchodů po zavírací době, nejvíce u Kauflandu Bělehradská.
V centrální části města je v zóně placeného stání 4 016 parkovacích míst.
Ta využívají nejen návštěvníci ke krátkodobému parkování ale i rezidenti, kterých bylo v době průzkumu nasčítáno 2 736 a využívali tak 68% nabídky. Odhaduje se, že celková nabídka v centrální části města může generovat 14-16 tisíc vozidel za den.
Věděli jste, že?
Zaparkované auto potřebuje stejně místa jako 8 zaparkovaných kol.
Auta zaparkovaná u přechodů pro chodce brání ve výhledu nejen chodcům, ale také projíždějícím řidičům. Zhruba 40% dopravních nehod s účastí chodců se stalo právě na přechodech pro chodce.
V zónách placeného stání si můžete ověřit obsazenost a cenu na jednotlivých parkovištích online.
© ParduPlán – Plán udržitelné městské mobility města Pardubice